Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob je daní přímou. Znamená to tedy, že se jedná o zákonem určenou povinnou platbu do státního rozpočtu s tím, že lze přesně definovat, kdo tuto daň bude platit (poplatník je adresný a je znám).

Daň z příjmů právnických osob upravuje společně s daní z příjmů fyzických osob zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně „Část druhá“ – §17 – 21a.

Uvedená část zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů na základě jednotlivých paragrafů rozčleňuje zmiňovaný zákon dle níže uvedených témat a stanovuje jejich pravidla

  • pro poplatníky daně (§ 17, 17a, 17b)
  • obecná ustanovení o předmětu daně (§ 18, 18a, 18b)
  • osvobození od daně (§ 19, 19b)
  • základ daně a položky snižující základ daně (§ 20, 20a, 20b, 20c)
  • sazba a výpočet daně (§ 21)
  • zdaňovací období (§ 21a)

 

 

Poplatníkem daně z příjmů právnických osob z hlediska druhu subjektu (§17) je:

  1. a) právnická osoba,
  2. b) organizační složka státu,
  3. c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
  4. e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,f) svěřenský fond podle občanského zákoníku,
  5. g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem,h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

 

Fyzické osoby nejsou poplatníky této daně (tedy daně z příjmů právnických osob) a platí pro ně odlišnosti (přesná ustanovení platná pouze pro fyzické osoby nalezneme v tomtéž zákoně, ovšem v „Části jedna“ – §2 – 16b).

 

Poplatníky daně z příjmů právnických osob z hlediska daňové rezidentury jsou výše zmiňované subjekty, které

–          mají sídlo na území ČR, přičemž jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy ze zdrojů na území ČR i na příjmy plynoucí ze zahraničí (daňoví rezidenti),

–          nemají sídlo na území ČR, přičemž jejich daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR (daňoví nerezidenti).

 

Předmětem daně z příjmů právnických osob (viz §18) jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, ovšem jsou zde jisté výjimky, které nalezneme dále v §18 (konkrétně v odstavci 2).

Pokud toto ustanovení proměníme v běžnou praxi v rámci firmy s.r.o., bude se jednat o účetní a daňové operace, které ke konci rozvahového dne provádíme v rámci podávaného přiznání k dani z příjmů právnických osob, tedy:

Účetnictví                                                                                         Daně

 

Výnosy (účtová třída 6)

Náklady (účtová třída 5)

______________________

 

Účetní výsledek hospodaření                                                Účetní výsledek hospodaření

+ Náklady daňově neuznatelné

-Výnosy nezahrnované do zdanitelných příjmů

+/- Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy

_________________________________

 

Základ daně

-Odčitatelné položky (§20 a 34 ZDP)

________________________________

 

Základ daně snížený o odčitatelné položky

a zaokrouhlený na

1 000 Kč dolů

X sazba daně (§21/1 ZDP)

_______________________________

Daň z příjmu splatná

-Slevy na dani (§35 ZDP)

_______________________________

Daň z příjmu po všech slevách                                                                     Daň z příjmu po všech slevách

+/- daň z příjmů odložená

_______________________________

Disponibilní zisk (zisk po zdanění)

 

Zdroj: ČERNÁ, Zuzana. Praktický průvodce českými účetními výkazy v anglickém jazyce, aneb, Překlad z češtiny do angličtiny: Balance sheet profit and loss statement receivables assets liabilities. Brno: Zuzana’Shop, [2014]. ISBN 978-80-905621-0-3.

 

 

Kompletní výčet osvobození od daně z příjmů právnických osob nalezneme v §19. Z těch v praxi známějších se jedná se například o příjem České národní banky, příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu; nebo členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím.

 

Zdaňovací období je uvedeno v §21a a je to buď

  1. a) kalendářní rok (v praxi nejběžnější – tedy od 1.1. do 31.12.),
  2. b) hospodářský rok (12 po sobě jdoucích měsíců, začátek je vždy první den v daném měsíci, musí se však jednat o jiný měsíc nežli leden),
  3. c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
  4. d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců (například sloučení účetního období. Jedná se typicky o situaci, kdy firma vznikne např. v prosinci a je zbytečné podávat přiznání a další výkazy státním institucím pouze za jeden měsíc, proto si firma místně příslušný Finanční úřad požádá o sloučení účetního období s následujícím zdaňovacím období).

 

Aktuální sazba daně z příjmů právnických osob pro současné zdaňovací období (tj. rok 2018) – (viz §21) činí 19 % (s výjimkami dle dalších odstavců tohoto paragrafu – například základní investiční fond – sazba daně 5 %, fond penzijní nebo obdobné společnosti – 0 %).

Veškeré aktuální informace, platné znění zákona a daňové tiskopisy naleznete na https://www.financnisprava.cz/cs/

 

Autor: Bc. Zuzana Černá

Autorka tohoto článku má dlouholetou praxi v oblasti vedení účetnictví, které taktéž školí a mentoruje v oblasti stáží. Napsala tři odborné knihy vztahující se k tématu účetnictví a ekonomie.  Sb., o daních z příjmů

586/1992 Sb., o daních z příjmů